Vláda Petra Fialy
Vláda Petra Fialy | |
---|---|
Petr Fiala, předseda vlády České republiky | |
Pořadí | šestnáctá (od r. 1993) |
Předseda | Petr Fiala |
1. místopředseda | Vít Rakušan |
Místopředsedové | Marian Jurečka Ivan Bartoš Vlastimil Válek |
Počet členů | 17–18 |
Politické subjekty | SPOLU: ODS (6), KDU-ČSL (2–3), TOP 09 (1–2) Piráti a Starostové: STAN (4), Piráti (3) |
Sněmovna | 108/200 |
Jmenována | Milošem Zemanem |
Datum jmenování | 17. prosince 2021 |
Vyslovení důvěry | 13. ledna 2022 A 106, N 87, Z 0 / 193 |
Opozice | ANO, SPD |
Stínová vláda | Andreje Babiše (ANO) (2022–2023) Karla Havlíčka (ANO) (od 2023) |
Webová stránka | www.vlada.cz |
Programové prohlášení | |
Posloupnost vlád | |
< Babiš II | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vláda Petra Fialy je úřadující vláda České republiky vedená Petrem Fialou, kterou prezident republiky Miloš Zeman jmenoval 17. prosince 2021 na zámku v Lánech. Jejím sestavením byl 9. listopadu pověřen Petr Fiala, jakožto lídr vítězné koalice SPOLU v říjnových sněmovních volbách. V závěru listopadu jej prezident jmenoval předsedou vlády. Vláda se stala šestnáctým kabinetem samostatné České republiky a šestým v čele s politikem ODS. Na rozdíl od předcházejícího druhého Babišova kabinetu byla definována funkce místopředsedy pro digitalizaci a navíc zřízeny tři ministerské posty bez portfeje – první z nich pro vědu, výzkum a inovace, dále pak úřad ministra pro legislativu stojícího v čele legislativní rady vlády a obnovena byla ministerská gesce pro evropské záležitosti.[1][2]
Zástupci koalice SPOLU složené z ODS, KDU-ČSL a TOP 09 podepsali 8. listopadu 2021 koaliční smlouvu s druhou volební koalicí Piráti a Starostové, sestávající z Pirátů a STANu. Vládu tvoří 18 členů, z toho 6 za ODS, 4 STAN, 3 KDU-ČSL, 3 Piráti a 2 za TOP 09.[3][4] Z hlediska dvou koalic vyznívá poměr členů 11 : 7 ve prospěch SPOLU.[1] Poslanecká sněmovna, v níž na počátku volebního období kabinet disponoval většinou 108 mandátů, vyslovila 13. ledna 2022 vládě důvěru poměrem hlasů 106 : 87.[5] Tiskovým mluvčím vlády se stal Václav Smolka,[6] v lednu 2024 jej nahradila Lucie Ješátková.[7]
Vzhledem k pěti koaličním stranám média Fialův kabinet označují také jako „vládu pětikoalice“ nebo jen pětikoalici.[8][9][10]
Seznam členů vlády
Úřad | Člen vlády[11] | Subjekt | Koalice | Nástup do úřadu | Odchod z úřadu | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Předseda vlády | Petr Fiala | ODS | SPOLU | 20211128a28. listopadu 2021 | úřadující | |||
1. místopředseda vlády Ministr vnitra | Vít Rakušan | STAN | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | |||
Místopředseda vlády Ministr práce a sociálních věcí | Marian Jurečka | KDU-ČSL | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | |||
Místopředseda vlády pro digitalizaci Ministr pro místní rozvoj | Ivan Bartoš | Piráti | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | |||
Místopředseda vlády Ministr zdravotnictví | Vlastimil Válek | TOP 09 | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | |||
Ministr financí | Zbyněk Stanjura | ODS | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | |||
Ministr zahraničních věcí | Jan Lipavský | Piráti | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | |||
Ministr spravedlnosti | Pavel Blažek | ODS | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | |||
Ministr kultury | Martin Baxa | ODS | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | |||
Ministr průmyslu a obchodu | Jozef Síkela | nestr. za STAN | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | |||
Ministr zemědělství | Marian Jurečka (pověřen řízením)[p 1] | KDU-ČSL | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | 20220103a3. ledna 2022[13] | |||
Zdeněk Nekula | KDU-ČSL | SPOLU | 20220103a3. ledna 2022[13] | 20230628a28. června 2023[14] | ||||
Marek Výborný | KDU-ČSL | SPOLU | 20230629a29. června 2023[15] | úřadující | ||||
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy | Petr Gazdík | STAN | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | 20220630a30. června 2022[16] | |||
Vladimír Balaš | STAN | Piráti a Starostové | 20220701a1. července 2022[16] | 20230504a4. května 2023[17] | ||||
Mikuláš Bek | STAN | Piráti a Starostové | 20230504a4. května 2023[18] | úřadující | ||||
Ministryně obrany | Jana Černochová | ODS | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | |||
Ministr dopravy | Martin Kupka | ODS | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | |||
Ministr(yně) životního prostředí | Anna Hubáčková | nestr. za KDU-ČSL | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | 20221031a31. října 2022[19] | |||
Marian Jurečka (pověřen řízením)[p 2] | KDU-ČSL | SPOLU | 20221101a1. listopadu 2022[19] | 20230310a10. března 2023[21] | ||||
Petr Hladík | KDU-ČSL | SPOLU | 20230310a10. března 2023[21] | úřadující | ||||
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace | Helena Langšádlová | TOP 09 | SPOLU | 20211217a17. prosince 2021 | 20240505a5. května 2024[22] | |||
Ministr pro legislativu Předseda Legislativní rady vlády | Michal Šalomoun | nestr. za Piráty | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | úřadující | |||
Ministr pro evropské záležitosti | Mikuláš Bek | STAN | Piráti a Starostové | 20211217a17. prosince 2021 | 20230504a4. května 2023[18] | |||
Martin Dvořák | STAN | Piráti a Starostové | 20230504a4. května 2023[18] | úřadující |
{{Col-begin}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
| Počet členů podle koalic
|
Vznik vlády
Jmenování předsedy ODS a lídra koalice SPOLU Petra Fialy do úřadu předsedy vlády bylo plánováno na 26. listopad 2021. Vzhledem k opětovné krátké hospitalizaci prezidenta Miloše Zemana po pozitivním covidovém testu, provedeném předchozí den, byl tento akt odložen[23][24] a uskutečnil se 28. listopadu 2021 v prostorách lánského zámku.[25]
Dne 25. listopadu se své nominace na post ministra průmyslu a obchodu vzdal Věslav Michalik, a to kvůli majetkovým vazbám a podnikatelským aktivitám. Firmy spjaté s rodinou Michalikových si podle Lidových novin a Deníku N vypůjčily 4,5 milionu eur přes anonymní kyperskou společnost[26][27][28] kterou dle jeho vyjádření vlastnila jeho manželka.[29] Michalika nahradil investor Jozef Síkela.[30]
Výhrady ke jmenování Jana Lipavského ministrem zahraničí
Prezident Miloš Zeman vyjádřil 17. listopadu 2021 záměr nejmenovat kandidáta na ministra zahraničních věcí Jana Lipavského kvůli rozdílným postojům v zahraniční politice.[31][32][33] Podle Frekvence 1 mu při osobním pohovoru 7. prosince 2021 doporučil, aby odstoupil z kandidatury na tuto pozici.[34] O tři dny později potvrdil, že Lipavského členem vlády nejmenuje kvůli rozdílným názorům a nedostatečné kvalifikaci.[35] Po setkání s designovaným premiérem Petrem Fialou 13. prosince však změnil názor a se jmenováním Lipavského souhlasil, přestože jeho výtky k Lipavskému přetrvávaly.[36] Fiala již předtím avizoval, že v případě odmítavého stanoviska byl připraven podat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu.[37][38]
Jako premiér Zeman deklaroval, že ústava nedává prezidentu právo odmítnout jmenování navrženého kandidáta za člena vlády. Při Havlově váhání nad jmenováním Kavana a Grulicha v červenci 1998 uvedl: „… pokud jde o jakési personální veto, tak se domnívám, že by to bylo v rozporu s příslušným článkem ústavy […] Jak víte, podle ústavy to navrhuje premiér a v takovém případě je to zaručené.“[39][40]
Ústavní právník Jan Kysela označil případné nejmenování řádně navrženého Lipavského za protiústavní postup, když vlastnímu aktu nebránily žádné právní překážky. Shodný názor vyjádřili jeho kolegové Marek Antoš, Jan Wintr a Ondřej Preuss.[41] Naopak zastáncem menšinového stanoviska, že podle ústavy „hlavě státu nic jasně nenařizuje návrhu na jmenování vyhovět,“ se stal ústavní právník Aleš Gerloch.[42]
Jmenování vlády
Dne 13. prosince 2021 Petr Fiala oznámil, že se s prezidentem Milošem Zemanem dohodli na jmenování vlády, které se uskutečnilo 17. prosince 2021 v 11.00 hodin v hudebním sálu lánského zámku.[43][44]
Zdeněk Nekula z KDU-ČSL byl jmenován ministrem zemědělství 3. ledna 2022 kvůli nařízené covidové izolaci do 21. prosince 2021.[45] Od nástupu členů vlády do úřadů v prosinci 2021 byl řízením ministerstva zemědělství pověřen Marian Jurečka, předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí.[46][47]
Vývoj ve vládě
Demise ministra školství Petra Gazdíka
Dne 19. června 2022, poté co média upozornila na jeho styky s podnikatelem a lobbistou Michalem Redlem, který patří mezi hlavní obviněné v kauze uplácení v pražském dopravním podniku, se Petr Gazdík rozhodl podat demisi na post ministra školství, mládeže a tělovýchovy k 30. červnu 2022, neboť podle něj vrhaly jeho styky s některými lidmi stín na hnutí STAN.[48] Premiér jeho rozhodnutí ocenil a označil jej za změnu politické kultury.[49] Na místo ministra školství, mládeže a tělovýchovy byl kandidátem Vladimír Balaš.[50] Prezident republiky Miloš Zeman ho jmenoval dne 29. června 2022 na Pražském hradě, do funkce nastoupil 1. července 2022[16]
Demise ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové
Dne 7. října 2022 oznámila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, že podá demisi ze zdravotních důvodů. Předseda KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka současně oznámil, že kandidátem na její funkci je Petr Hladík.[51]
Dne 20. října 2022 se měl Petr Hladík sejít s prezidentem republiky Milošem Zemanem, avšak 18. října 2022 zasahovala Policie České republiky na brněnském magistrátu, přičemž zasahovala i v kanceláři Petra Hladíka. Následně Marian Jurečka požádal prezidenta republiky o zrušení plánované schůzky a prezident republiky mu vyhověl. Dále oznámil, že se širší vedení KDU-ČSL bude bavit o dalším postupu dne 20. října 2022.[52] Širší vedení KDU-ČSL 20. října 2022 oznámilo, že Petr Hladík zůstává nadále kandidátem KDU-ČSL na post ministra životního prostředí.[53] Dne 27. října 2022 pak prezident republiky přijal demisi Hubáčková a s účinností od 1. listopadu 2022 pověřil řízením ministerstva životního prostředí Mariana Jurečku. Jurečka měl ve funkci zůstat, „dokud se situace nevyjasní“.[54] Ke konci roku 2022 podal premiér Petr Fiala návrh na jmenování Hladíka ministrem,[55] prezident Zeman jej však jmenovat odmítl.[56] V lednu 2023 jmenoval Jurečka Hladíka náměstkem ministra životního prostředí.[57] Podle premiéra Fialy měl tento stav trvat do března 2023, kdy mělo dojít k inauguraci nového prezidenta republiky Petra Pavla, který oznámil, že je připraven Hladíka jmenovat. Dne 10. března 2023 tak Petr Pavel skutečně učinil a Petr Hladík se stal ministrem životního prostředí.[21]
Demise ministra školství Vladimíra Balaše
Dne 20. dubna 2023 oznámil ministr školství Vladimír Balaš, že na funkci ze zdravotních důvodů rezignuje.[58] Prezident Pavel jeho rezignaci přijal k 4. květnu 2023,[17] kdy Balaše ve funkci nahradil dosavadní ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, jehož místo ve vládě obsadil náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák.[18]
Demise ministra zemědělství Zdeňka Nekuly
Dne 14. června 2023 ministr zemědělství Zdeněk Nekula uvedl, že na funkci ministra rezignuje. Jako důvody uvedl špatné PR a to, že vyvolával kontroverze. Zároveň oznámil, že nahradit jej ve funkci má dosavadní předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný.[59] Prezident Petr Pavel dne 26. června 2023 Nekulovu demisi k 28. červnu 2023 přijal[14] a 29. června 2023 jmenoval Marka Výborného jeho nástupcem.[15]
Demise ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové
Dne 25. dubna 2024 oznámila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, že rezignuje na svou funkci. Konkrétní důvod neuvedla, avšak předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla jako důvod nedostatečné vysvětlování její práce.[60] Pro Deník N pak Langšádlová objasnila, že měla „málo lajků“.[61] Její demisi k 5. květnu 2024 přijal prezident Pavel 2. května 2024.[62] Nástupcem se měl stát ekonom a bývalý rektor Slezské univerzity v Opavě Pavel Tuleja. Ten se však po informacích, že publikoval v tzv. predátorských časopisech práce, které byly na velmi špatné úrovni, rozhodl funkce vzdát. Zároveň se objevily pochybnosti o Tulejově schopnosti hovořit anglicky.[63][64][65]
Důvěra veřejnosti
Na podzim 2023 v polovině mandátu vládě Petra Fialy podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění věřila pouze čtvrtina občanů a ustála třetí pokus opozice o vyslovení nedůvěry. Premiér Fiala ve sněmovně na svou obhajobu vyjmenoval 70 úspěchů vlády. Ty jsou podle komentátora portálu Seznam Zprávy Martina Čabana sice hmatatelné, ale volby nevyhrávají.[66] Politoložka Eva Lebedová z Univerzity Palackého v Olomouci však upozornila, že ačkoli "vláda sama velmi kriticky posuzovala komunikaci v době pandemie, tak se příliš nepoučila a není schopná vysvětlovat, jak zásadní reformy a jejich dopady, tak ani proaktivně komunikovat klíčové priority, zvládání krizí, nebyla ani schopná mírnit napjaté nálady.“ Podle komentátora Stanislav Bilera „lidé vnímají rozpor jednotlivých slov a činů. To bylo extrémně patrné, když vláda nastoupila s tím, že školství a vzdělání je priorita, a pak v červnu přijde neuvěřitelný návrh od ministra financí, že ze školství sebere skoro 30 miliard, a není k tomu žádné vysvětlení.“[67]
Výzva k vystoupení České republiky z OSN
Koncem října 2023 vyzvala ministryně obrany Jana Černochová k vystoupení České republiky z Organizace spojených národů, přičemž jako důvod uvedla rezoluci OSN, v níž Valné shromáždění OSN velkou většinou vyzvalo ke zlepšení humanitární situace a k okamžitému klidu zbraní v Pásmu Gazy. Proti této rezoluci hlasovalo kromě Izraele jen dalších 13 z 193 členských států včetně Česka. Její výzvu k odchodu z OSN vzápětí odmítli jak zástupci opozice, tak její vládní kolegové včetně ministra zahraničních věcí Jana Lipavského a premiéra Petra Fialy.[68][69]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Pověřeni řízením ministerstva byli všichni členové vlády stojící v čele ministerstev. Marian Jurečka byl v rámci jmenování členů Fialova kabinetu jmenován místopředsedou vlády a pověřen řízením ministerstva práce a sociálních věcí a také řízením ministerstva zemědělství. Poznámka o pověření řízením nesouvisí s vlastním pověřením, ale je vyjádřením záměru předsedy vlády dočasného Jurečkova výkonu funkce ministra zemědělství, v důsledku odloženého jmenování lidoveckého kandidáta Zdeňka Nekuly pro nařízenou izolaci kvůli pozitivnímu testu na covid-19,[12] viz jmenování Zdeňka Nekuly
- ↑ Rovněž jako v případě pověřeni Mariana Jurečky řízením ministerstva zemědělství od 17. prosince 2021 do 3. ledna 2022, vyjadřuje poznámka o jeho pověření řízením ministerstva životního prostředí pouze záměr předsedy vlády v Jurečkově dočasném výkonu funkce, jakožto předsedy KDU-ČSL. Lidovcům dle koaliční dohody připadlo obsazení rezortu životního prostředí. Marian Jurečka byl pověřen řízením ministerstva životního prostředí 27. října 2022, s účinností k 1. listopadu téhož roku,[20] viz demise Anny Hubáčkové
Reference
- ↑ a b Fiala představil rozložení budoucí vlády. Spolu bude mít deset postů, koalice STAN s Piráty sedm. iROZHLAS [online]. Český rozhlas. Dostupné online.
- ↑ Tři ministerské posty navíc pomohou prosekat právní džungli a ušetří peníze, slibuje Markéta Pekarová Adamová. Český rozhlas Plus [online]. Český rozhlas, 2021-11-03. Dostupné online.
- ↑ Nečekají nás lehké časy, řekl Fiala při podpisu koaliční smlouvy o nové vládě. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-11-08 [cit. 2021-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Pětice lídrů Spolu a PirSTAN podepsala koaliční smlouvu vznikající vlády. Kabinet má mít 18 členů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-11-08 [cit. 2021-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Fialova vláda získala důvěru. Po 23 hodinách. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-01-13 [cit. 2022-01-13]. Dostupné online.
- ↑ Poprvé zasedla nová vláda, nouzový stav neprodlouží. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2021-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Tiskovou mluvčí vlády je Lucie Ješátková. www.vlada.cz [online]. [cit. 2024-03-21]. Dostupné online.
- ↑ BEK, Lukáš. Vzniká vláda pětikoalice s premiérem Petrem Fialou. Překážkou je Zeman. Může jí zabránit?. cnn.iprima.cz [online]. 2021-10-09 [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
- ↑ S vámi nemá země budoucnost, osočil Babiš vládu pětikoalice. ‚Žijete ve světě lží,‘ kontroval Fiala. iROZHLAS [online]. 2022-09-01 [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
- ↑ RYŠAVÁ, Michaela. Rozklížit pětikoalici a čekat na její rozpad. Hnutí ANO odhalilo strategii i faktickou sílu v opozici. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2022-01-14 [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
- ↑ OVČÁČEK, Jiří. Prezident republiky jmenoval členy nové vlády [online]. Pražský hrad, 2021-12-17 [cit. 2022-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-24.
- ↑ BÍLÝ, Vojtěch. Vedením Ministerstva zemědělství byl dočasně pověřen vicepremiér Marian Jurečka. eAGRI [online]. 2021-12-20 [cit. 2022-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-20.
- ↑ a b DOLEJŠÍ, Milan. Nekula se stal ministrem zemědělství. Chce vrátit dotace „do rovnovážné polohy“ [online]. Ceskatelevize.cz, 2022-01-03 [cit. 2023-03-10]. Dostupné online.
- ↑ a b ČTK. Prezident přijal rezignaci ministra zemědělství Nekuly k 28. červnu [online]. Aktualne.cz, 2023-06-26 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online.
- ↑ a b ČTK; Seznam Zprávy. Prezident jmenoval Výborného ministrem zemědělství [online]. Seznamzpravy.cz, 2023-06-29 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c ČTK. Prezident Zeman jmenoval nového ministra školství. Balaš do funkce nastoupí v červenci [online]. Irozhlas.cz, 2022-06-29 [cit. 2023-03-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Prezident republiky přijal demisi ministra školství [online]. Hrad.cz, 2023-05-04 [cit. 2023-05-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Pavel pověřil Beka řízením resortu školství a jmenoval Dvořáka ministrem pro EU. Ceskenoviny.cz [online]. 2023-05-04 [cit. 2023-05-04]. Dostupné online.
- ↑ a b Prezident republiky přijal demisi a pověřil Mariana Jurečku řízením Ministerstva životního prostředí [online]. Hrad.cz, 2022-10-22 [cit. 2023-03-10]. Dostupné online.
- ↑ OVČÁČEK, Jiří. Prezident republiky přijal demisi a pověřil Mariana Jurečku řízením Ministerstva životního prostředí [online]. hrad.cz, 2022-10-27 [cit. 2022-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-27.
- ↑ a b c BERANOVÁ, Klára. Pavel začal úřadovat, jmenoval Hladíka ministrem. Výhrady byly prázdné, vzkázal. Novinky.cz [online]. 2023-03-10 [cit. 2023-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Prezident republiky přijal demisi ministryně pro vědu, výzkum a inovace [online]. Hrad.cz, 2024-05-02 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online.
- ↑ RYCHLÝ, Matěj; MÁDLE, Josef; KAČMÁR, Tomáš. Prezident Miloš Zeman je po pár hodinách zpátky v nemocnici. Nakazil se koronavirem. CNN Prima NEWS [online]. FTV Prima, 2021-11-25 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online.
- ↑ URBÁNKOVÁ, Anna; LÁSKA, Timon. Jmenování nové vlády nesnese odklad, uvedl Fiala. Potvrdil, že má být v neděli jmenován premiérem. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-11-26 [cit. 2021-11-26]. Dostupné online.
- ↑ MENŠÍK, Jan. Bizarní ústavní akt na zámku v Lánech. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-11-28 [cit. 2021-11-28]. Dostupné online.
- ↑ JADRNÝ, Petr; ČTK. Michalik nebude ministrem. Nechce, aby situace okolo jeho podnikání působila jako v případě Babiše. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-11-25 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online.
- ↑ SHABU, Martin. Kyperská půjčka pro starostu. Podnikání kandidáta STAN na ministra opět přilákalo pozornost detektivů. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2021-11-15 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
- ↑ ČTK. Firma kandidáta na ministra Michalika si půjčila přes 100 milionů korun od anonymní společnosti z Kypru. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-11-22 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online.
- ↑ KOUTNÍK, Ondřej. Budoucí ministr vysvětluje firmu na Kypru: Patřila manželce. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-11-23 [cit. 2021-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Hnutí STAN našlo kandidáta na ministra průmyslu, nominuje investora Jozefa Síkelu. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2021-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Zeman nechce jmenovat jednoho ministra. Ať post zatím obsadí Fiala, prohlásil. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-11-17 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Prezidentovi vadí Lipavský. Dráždí ho postoji k Izraeli, Koněvovi i Nejedlému. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-11-17 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Zeman: Jednoho ministra Fialovi nejmenuji. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-11-17 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Zeman měl doporučit Lipavskému, aby odstoupil z kandidatury. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2021-12-07, rev. 2021-12-08 [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. ISSN 1213-5003.
- ↑ Zeman Lipavského nejmenuje. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-12-10 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Překvapení: Zeman jmenuje vládu i s Lipavským, oznámil Fiala. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-12-13 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
- ↑ Fiala: Pokud prezident Zeman nejmenuje celou vládu, budu nucen podat kompetenční žalobu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-12-10 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Fiala: Rozhodne Ústavní soud. Jednou provždy bude jasno. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-12-10 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Pětikoalice k Zemanovi: Prezident si ministry nevybírá. Nechť Ústavní soud vymezí jeho pravomoci. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-12-10 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Výběr informací o názorech Miloše Zemana na jmenování ministrů. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-12-10 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Právníci: Zeman si vykládá Ústavu podle sebe. Nemá si z kandidátů vybírat. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-12-10 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Soudní spor o jmenování ministra by trval týdny. Podle některých právníků může prezident návrh odmítnout [online]. Česká televize, 2021-12-07 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Fiala: Zeman vládu jmenuje jako celek včetně Lipavského v pátek. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2021-12-13 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. ISSN 1213-5003.
- ↑ Vládu v pátek prezident Zeman jmenuje i s Janem Lipavským, oznámil Fiala. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
- ↑ OVČÁČEK, Jiří. Prezident republiky jmenoval nového ministra zemědělství [online]. Hrad.cz, 2022-01-03 [cit. 2022-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Zeman ustoupil, Lipavského jmenuje. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-12-13 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
- ↑ Marian Jurečka (KDU-ČSL): Za průtahy se jmenováním vlády může přístup pana prezidenta [online]. KDU-ČSL, 2021-12-13 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
- ↑ MUSIL, Adam. Ministr školství Gazdík podá demisi kvůli stykům s obviněným lobbistou Redlem. Česká televize [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Fiala ocenil Gazdíkovu demisi jako výraz změny politické kultury. Novinky.cz [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Poslanec STAN Vladimír Balaš je kandidátem na ministra školství, potvrdil Rakušan. ČT24 [online]. [cit. 2022-06-25]. Dostupné online.
- ↑ Hubáčková ze zdravotních důvodů rezignuje na funkci ministryně životního prostředí. ČT24 [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Jurečka kvůli razii v Brně požádal o zrušení schůzky Hladíka se Zemanem. O nominantovi bude jednat vedení strany. ČT24 [online]. [cit. 2022-10-18]. Dostupné online.
- ↑ Lidovci podpořili nominaci Hladíka na ministra životního prostředí. ČT24 [online]. [cit. 2022-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Prezident pověřil Jurečku řízením ministerstva životního prostředí. Hubáčková končí k 1. listopadu. ČT24 [online]. [cit. 2022-10-27]. Dostupné online.
- ↑ Fiala Zemanovi navrhl Hladíka na ministra životního prostředí [online]. Seznam Zprávy, 2022-12-29 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Zeman odmítl jmenovat Hladíka ministrem [online]. Novinky.cz, 2023-01-04 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Hladík se stal náměstkem na ministerstvu životního prostředí [online]. Česká televize, 2023-01-09 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Ministr školství Balaš skončí. www.novinky.cz [online]. Novinky.cz, 2023-04-20 [cit. 2023-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Nekula končí. Nesoustředil jsem se na PR, řekl. Novinky.cz [online]. 2023-06-14 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online.
- ↑ Ministryně Langšádlová končí. Málo vysvětlovala svoji práci, řekla Pekarová - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-04-25 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online.
- ↑ PRCHAL, Lukáš. „Neměla jsem lajky.“ Langšádlová vysvětluje, proč ji TOP 09 nechce ve vládě. Deník N [online]. 2024-04-25 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Prezident přijal demisi Langšádlové. www.novinky.cz [online]. 2024-05-02 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Tuleja se vzdal nominace na ministra. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-05-03 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Úroveň Tulejových publikací děsí ekonomy. Udivuje chabá angličtina i čarovné mnohoúhelníky - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-05-03 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online.
- ↑ LEINERT, Ondřej. Špatná angličtina, byl by pro smích. Tuleja se vzdal nominace na ministra pro vědu a výzkum. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2024-05-03 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online.
- ↑ KABRHELOVÁ, Lenka. 70 úspěchů Fialovy vlády: „Jsou hmatatelné, ale nic z toho nevyhrává volby“. Seznam Zprávy [online]. 2023-10-23 [cit. 2023-10-23]. Dostupné online.
- ↑ POLANSKÁ, Patricie. Dva roky vlády Petra Fialy: Rozpor slov a činů, komunikační problémy a klesající důvěra veřejnosti. Český rozhlas Plus [online]. Český rozhlas, 2023-12-20 [cit. 2024-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Výzvu Černochové k vystoupení z OSN odmítají vládní kolegové i opozice. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-10-29 [cit. 2023-10-29]. Dostupné online.
- ↑ URBANOVÁ, Anna. Černochová vyzvala k vystoupení Česka z OSN. ‚Nerozmyšlené, spíše impulzivní,‘ hodnotí odborník. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2023-10-29 [cit. 2023-10-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Zpráva Prezident Miloš Zeman jmenoval Petra Fialu premiérem ve Wikizprávách
- Koaliční smlouva Archivováno 8. 11. 2021 na Wayback Machine. na stránce Pirátů
- Programové prohlášení vlády ze dne 6. ledna 2022
Vláda Petra Fialy | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Předseda vlády | Petr Fiala (jmenován 28. listopadu 2021, ODS) | |||||||||||||||
Členové v den jmenování vlády 17. prosince 2021 | Vít Rakušan (1. místopředseda vlády, vnitro, STAN) • Marian Jurečka (místopředseda vlády, práce a sociální věci, do 3. ledna 2022 pověřen vedením zemědělství, KDU-ČSL) • Ivan Bartoš (místopředseda vlády pro digitalizaci, místní rozvoj, Piráti) • Vlastimil Válek (místopředseda vlády, zdravotnictví, TOP 09) • Zbyněk Stanjura (finance, ODS) • Jan Lipavský (zahraniční věci, Piráti) • Pavel Blažek (spravedlnost, ODS) • Martin Baxa (kultura, ODS) • Jozef Síkela (průmysl a obchod, nestraník za STAN) • Petr Gazdík (školství, STAN – demise 29. června 2022) • Jana Černochová (obrana, ODS) • Martin Kupka (doprava, ODS) • Anna Hubáčková (životní prostředí, nestraník za KDU-ČSL – demise 31. října 2022) • Helena Langšádlová (věda, výzkum a inovace, TOP 09 – demise 5. května 2024) • Michal Šalomoun (legislativa, předseda Legislativní rady vlády, nestraník za Piráty) • Mikuláš Bek (evropské záležitosti, STAN) | |||||||||||||||
Členové jmenovaní později |
|
Vlády České republiky | |
---|---|
Česká socialistická republika (1969–90) | Rázl (NF) (1969) • Kempný a Korčák (NF) (1969–1971) • Korčák II (NF) (1971–1976) • Korčák III (NF) (1976–1981) • Korčák IV (NF) (1981–1986) • Korčák, Adamec, Pitra a Pithart (NF/OF) (1986–1990) |
v rámci ČSFR (1990–92) | Korčák, Adamec, Pitra a Pithart (NF/OF) (1986–1990) • Pithart II (OF, KDU, HSD-SMS) (1990–1992) • Klaus I (ODS, KDU-ČSL, KDS, ODA) (1992–1996) |
Česká republika (od 1993) (členové vlád) | Klaus I (ODS, KDU-ČSL, KDS, ODA) (1992–1996) • Klaus II (ODS, KDU-ČSL, ODA) (1996–1998) • Tošovský (KDU-ČSL, ODA, nestraníci) (1998) • Zeman (ČSSD) (1998–2002) • Špidla (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) (2002–2004) • Gross (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) (2004–2005) • Paroubek (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) (2005–2006) • Topolánek I (ODS, nestraníci) (2006–2007) • Topolánek II (ODS, KDU-ČSL, SZ) (2007–2009) • Fischer (nestranická) (2009–2010) • Nečas (ODS, TOP 09, VV, LIDEM) (2010–2013) • Rusnok (nestranická) (2013–2014) • Sobotka (ČSSD, ANO, KDU-ČSL) (2014–2017) • Babiš I (ANO) (2017–2018) • Babiš II (ANO, ČSSD) (2018–2021) • Fiala (ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09, Piráti) (2021–dosud) |
Úřadující vlády zemí Evropské unie | |
---|---|
Alexander De Croo (Belgie) • Dimitar Glavčev (Bulharsko) • Petr Fiala (Česko) • Mette Frederiksenová II (Dánsko) • Kaja Kallasová III (Estonsko) • Petteri Orpo (Finsko) • Élisabeth Borneová (Francie) • Andrej Plenković II (Chorvatsko) • Simon Harris (Irsko) • Giorgia Meloniová (Itálie) • Nikos Christodoulides (Kypr) • Ingrida Šimonytėová (Litva) • Evika Siliņa (Lotyšsko) • Luc Frieden (Lucembursko) • Viktor Orbán V (Maďarsko) • Robert Abela II (Malta) • Olaf Scholz (Německo) • Mark Rutte IV (Nizozemsko) • Donald Tusk III (Polsko) • Luís Montenegro (Portugalsko) • Karl Nehammer (Rakousko) • Marcel Ciolacu (Rumunsko) • Kyriakos Mitsotakis II (Řecko) • Robert Fico IV (Slovensko) • Robert Golob (Slovinsko) • Pedro Sánchez II (Španělsko) • Ulf Kristersson (Švédsko) |