Max von Behr

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Max von Behr
Narození	10. ledna 1879 Reddenau Německá říše Německá říše
Úmrtí	27. prosince 1951 (ve věku 72 let) Garmisch-Partenkirchen Západní Německo Západní Německo
Vojenská kariéra
Hodnost	SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS
Doba služby	1898–1945
Sloužil	Německé císařství (do roku 1918) Výmarská republika (do roku 1933) Třetí říše
Složka	Reichsheer (do roku 1918) Reichswehr (do roku 1933) Waffen-SS (do roku 1945)
Jednotka	Leib-Grenadier-Regiment König Friedrich Wilhelm III. Nr. 8 Reserve-Infaterie-Division Nr. 80
Velel	Velitel SS Vídeň Velitel SS Berlín
Války	První světová válka Druhá světová válka
Vyznamenání	Rytířský kříž pruského domácího řádu Hohenzollernů s meči Pruský železný kříž I. třídy Pruský železný kříž II. třídy

Max Heinrich von Behr (10. ledna 1879 – 27. prosince 1951) byl vysoce vyznamenaný veterán první světové války a důstojník Waffen-SS v hodnosti SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS (Generálporučík Waffen-SS) za druhé světové války. Ke konci druhé světové války sloužil jako velitel SS v Berlíně.

Mládí a první světová válka

Max von Behr se narodil 10. ledna 1879 v rodině pastora ve východopruském městě Reddenau. Poté, co roku 1898 úspěšně složil maturitní zkoušku, se rozhodl vstoupit do císařské německé armády. V hodnosti praporčíka (Fähnrich) byl zařazen k 8. granátnickému pluku "Král Fridrich Vilém III." (Leib-Grenadier-Regiment "König Friedrich Wilhelm III." Nr. 8), který sídlil ve Frankfurtu nad Odrou.

Před začátkem první světové války sloužil jako pobočník velitele praporu a později i jako pobočník velitele pluku u téže jednotky. K 1. dubnu 1911 byl převelen ke generálnímu štábu císařské armády. Zde zůstal až do 18. října 1913, kdy byl povýšen do hodnosti kapitána (Hauptmann) a současně byl jmenován do funkce zpravodajského důstojníka u III. císařského armádního sboru pod velením generála Ewalda von Lochowa.

S vypuknutím první světové války byl opět převelen a stal se náčelníkem štábu u 80. záložní pěší divize (Reserve-Infaterie-Division Nr. 80). S touto jednotkou se následně účastnil těžkých bojů východní fronty u Mazurských jezer.

Různé štábní posty střídal až do konce února roku 1916, kdy se stal velitelem II. praporu 265. záložního pěšího pluku (Reserve-Infanterie-Regiment Nr. 265), který byl začleněn do 80. záložní pěší divize. Koncem března téhož roku byl raněn a ze svých zranění se léčil až do října 1916.

Následně byl jmenován náčelníkem štábu u 105. pěší divize (Infanterie-Division Nr. 105) a počátkem února příštího roku byl převelen do generálního štábu vojenské hospodářské správy pro Rumunsko. V listopadu 1917 se stal náčelníkem tohoto štábu a na tomto postu zůstal až do konce války.

Armádu opustil v hodnosti Majora dne 14. března 1919. Během služby v první světové válce získal mnoho vojenských vyznamenání, včetně obou stupňů železného kříže.

Shrnutí vojenské kariéry

Data povýšení

Fähnrich – 1. březen, 1898
Sekondeleutnant – 18. srpen, 1899
Oberleutnant – 17. září, 1909
Hauptmann – 22. březen, 1913
Major – 16. září, 1917
SS-Obersturmbannführer – 30. leden, 1936
SS-Standartenführer – 20. duben, 1936
SS-Oberführer – 20. duben, 1937
SS-Brigadeführer – 30. leden, 1938
Generalmajor der Waffen SS – 1. červenec, 1941
SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS – 30. leden, 1944

Významná vyznamenání

Rytířský kříž královského pruského domácího řádu Hohenzollernů s meči – 16. říjen, 1917
Pruský železný kříž I. třídy (První světová válka)
Pruský železný kříž II. třídy (První světová válka)
Meklenbursko-Zvěřínský válečný záslužný kříž II. třídy (První světová válka)
Württemberský rytířský kříž Fridrichova řádu I. třídy s meči (První světová válka)
Rakouský vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou ozdobou (První světová válka)
Rakouský řád železné koruny III. třídy s válečnou ozdobou (První světová válka)
Královský pruský řád koruny IV. třídy (První světová válka)
Rakouský řád Františka Josefa III. třídy (První světová válka)
Knížecký lippský válečný záslužný kříž (První světová válka)
Hamburský Hanzovní kříž – 22. prosinec, 1917
Meklenbursko-Schwerinský rytířský kříž Pegasova řádu (První světová válka)
Saský Vévodský saský ernestinský řád – Rytířský kříž I. třídy s meči (První světová válka)
Pruský kříž řádu Johannitů (První světová válka)
Válečný záslužný kříž I. třídy s meči
Válečný záslužný kříž II. třídy s meči
Kříž cti
Sudetská pamětní medaile
Medaile za Anschluss
Služební vyznamenání NSDAP v bronzu
Civilní odznak SS
Čestná dýka Reichsführera-SS
Totenkopfring
Johanniterorden
Greifenorden, rytířský kříž
Verdienstkreuz für Kriegshilfe^[1]
Herzoglich Sachsen-Ernestinischer Hausorden, I. třída s meči
Orden der heiligen Tamara (Gruzie)
Osmanje-Orden, III. třída s meči, (Osmanská říše)
Železný půlměsíc, (Osmanská říše)
Militär-Verdienstorden, II. třída s korunou a meči (Bulharsko)
Řád italské koruny, III. třída (Italské království)
Imperiale Orden vom Joch und den Pfeilen, komtur (Španělsko)