Josef Csaplár
Josef Csaplár | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Datum narození | 29. října 1962 (61 let) | ||||||
Místo narození | Ostrov, Československo | ||||||
Klubové informace | |||||||
Konec hráčské kariéry | |||||||
Pozice | záložník | ||||||
Mládežnické kluby | |||||||
| |||||||
Profesionální kluby | |||||||
| |||||||
Trenérská kariéra | |||||||
| |||||||
Národní týmy jako trenér | |||||||
| |||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Csaplár (* 29. října 1962 Ostrov nad Ohří) je bývalý český fotbalový trenér. Naposledy vedl v roce 2019 český klub FC Zlín.
Kromě trenérské kariéry působí ve fotbale i jako televizní komentátor a expert. Mezi českými fanoušky a médii zpopularizoval pojmy jako „Csaplárova past“, „festival lehkých ztrát“ nebo „chybějící kvalita“.[1]
Hráčská kariéra
S fotbalem začínal jako hráč v příbramských klubech. Nejvýše působil ve druhé lize v Teplicích (1984/85 a 1987/88) a na vojně v Táboře (1985/86).
Trenérská kariéra
Csaplár začal trénovat v roce 1996 klub FC Dukla, která hrála své utkání po fúzi Příbramského klubu s Duklou Praha v hlavním městě. V roce 1998 se stal asistentem trenéra Jiřího Kotrby.
V roce 2001 se přesunul do Slovanu Liberec, kde vedl tým v rovnocenné dvojici s Ladislavem Škorpilem. Jeho největším trenérským úspěchem je mistrovský titul a čtvrtfinále Poháru UEFA s Libercem v sezóně 2001/02.[2]
Po angažmá v Liberci se stal hlavním trenérem pražské Slavie, kde působil od ledna 2004 do dubna 2005.
Následně si vyzkoušel i zahraniční angažmá v řeckém Panioniosu Athény a polské Wisle Plock, se kterou získal v sezoně 2005/06 polský fotbalový pohár a v roce 2006 polský Superpohár. V roce 2008 pak působil krátce jako hráčský skaut anglického Evertonu.
V září 2008 převzal po odvolaném Stanislavu Grigovi Viktorii Žižkov, ale již 3. listopadu byl od mužstva po sérii neuspokojivých výsledků odvolán. U týmu působil pouze 55 dní a odtrénoval 7 ligových kol s bilancí 1 výhra, 1 remíza a 5 proher.
V roce 2011 se stal trenérem reprezentace ČR do 17 let, kterou poprvé v její historii dovedl na MS ve fotbale U17 2011, kde tým nepostoupil ze základní skupiny.
V lednu 2015 se po šesti letech vrátil na českou prvoligovou scénu, když byl společně s Jiřím Kotrbou ustanoven trenérem klubu FC Slovan Liberec.[2] Ten se po podzimní části nacházel na sestupovém 15. místě. Po prvních třech jarních kolech, ve kterých klub třikrát prohrál s celkovým skóre 2:8, byli oba trenéři 9. března 2015 ze svých funkcí odvoláni.[3]
Po angažmá ve Spojených arabských emirátech převzal v roce 2017 po Kamilu Tobiášovi Příbram.[4] Asistenta mu dělal například Marek Nikl či Tomáš Zápotočný. V týmu skončil společně s Niklem v březnu 2019.
Před sezónou 2019/20 se stal hlavním trenérem Zlína.[5] U týmu vydržel ale jen čtyři měsíce a v říjnu s ním totiž vedení klubu předčasně ukončilo smlouvu kvůli špatným výsledkům týmu, který je v první lize po 12 kolech až na předposledním patnáctém místě tabulky.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ Fotbalové Studio Kamarád dál trápí diváky ČT: Festival těžké nekvality!. VIPSport.cz. Dostupné online [cit. 2016-12-09].
- ↑ a b Kotrba a Csaplár spolu v Liberci: Je to vyzkoušený model. iSport.cz [online]. [cit. 2023-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Liberec má náhradu za Csaplára a Kotrbu. Trénovat bude Vavruška. iSport.cz [online]. [cit. 2023-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Pozor na vedení 2:0. Csaplár se vrací do Příbrami. Aktuálně.cz [online]. 2017-06-20 [cit. 2023-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Čtvrtým letošním trenérem Zlína se stal Csaplár. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2023-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Ve Zlíně skončil kouč Csaplár, mužstvo převzal Kameník | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné online.
Trenéři SK Slavia Praha | |
---|---|
1905–1930: John William Madden • 1930–1933: Josef Štaplík • 1933–1935: Kálmán Konrád • 1935–1938: Jan Reichardt • 1939–1946: Emil Seifert • 1946–1947: Josef Pojar • 1947–1948: Vilém König • 1949: Jan Reichardt • 1950–1951: Vilém König • 1952–1953: Emil Seifert • 1954–1956: Josef Bican • 1956–1958: Antonín Rýgr • 1958: Josef Forejt • 1959: Antonín Rýgr • 1959: Vlastimil Kopecký • 1959–1960: Karel Finek • 1960: Josef Forejt • 1960–1963: Antonín Rýgr • 1963–1964: Karel Finek • 1964–1966: František Ipser • 1966: Vratislav Fikejz • 1966: Mirko Paráček • 1966–1968: František Havránek • 1968–1969: Jiří Nedvídek • 1969–1970: Josef Forejt • 1970–1972: Antonín Rýgr • 1972: Miroslav Linhart • 1973: Rudolf Vytlačil • 1973–1979: Jaroslav Jareš • 1979–1980: Bohumil Musil • 1981: Josef Bouška • 1981: Miroslav Starý • 1982–1984: Milan Máčala • 1984–1986: Jaroslav Jareš • 1986–1987: Vlastimil Petržela • 1987–1988: Tomáš Pospíchal • 1988–1989: Ivan Kopecký • 1990–1992: Vlastimil Petržela • 1992–1993: Jozef Jarabinský • 1993–1994: Jindřich Dejmal • 1994–1995: Miroslav Beránek • 1995–1997: František Cipro • 1997–1998: Pavel Tobiáš • 1998: Petr Rada • 1998–1999: Jaroslav Hřebík • 1999–2000: František Cipro • 2000-2001: Karel Jarolím • 2001: Josef Pešice • 2001–2003: Miroslav Beránek • 2004–2005: Josef Csaplár • 2005–2010: Karel Jarolím • 2010: František Cipro • 2010: Karel Jarolím • 2010–2011: Michal Petrouš • 2011–2012: František Straka • 2012: Martin Poustka • 2012–2013: Petr Rada • 2013: Michal Petrouš • 2013–2014: Miroslav Koubek • 2014: Alex Pastoor • 2014–2015: Miroslav Beránek • 2015–2016: Dušan Uhrin mladší • 2016–2017: Jaroslav Šilhavý • od 2017: Jindřich Trpišovský |