Jindřich II. Minsterberský

Jindřich II. Minsterberský
Narození29. března 1507
Olešnice
Úmrtí2. srpna 1548 (ve věku 41 let)
Bierutów
PotomciJindřich III. Minsterberský a Karel II. Minsterberský
OtecKarel I. Minsterberský
MatkaAnna Zaháňská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich II. Minsterberský (29. března 1507 Olešnice – 2. srpna 1548 Bierutów) byl minsterberský, olešnický a bernštatský kníže pocházející z minsterberské větve pánů z Poděbrad.

Život

Byl synem minsterbersko-olešnického knížete Karla I. a jeho manželky Anny Zaháňské. Základní vzdělání získal u domácího učitele a pozdějšího významného reformačního kazatele Jana Hesse.[1] Po smrti svého otce se spolu se svými bratry Jáchymem, Janem a Jiřím stal minsterberským a olešnickým knížetem. V roce 1530 přestoupil pod vlivem svého švagra Jiřího Braniborsko-Ansbašského k luterství.[2] Jeho rezidence v Olešnici se pak stala jedním z důležitých center humanismu a reformace ve Slezsku.[3] V roce 1538 vyhnal ze svého panství katolické kněze a nahradil je luterskými pastory. Spolu s bratry zastavil v roce 1542 minsterberské knížectví Fridrichu II. Lehnickému za 40 000 zlatých. Následně si bratři rozdělili olešnické knížectví tak, že Jindřichovi připadla část se sídlem v Bierutově (Bernstadt). Dne 7. února 1529 se oženil s Markétou z Pernštejna, dcerou Jana z Pernštejna, ale nevěsta brzy po sňatku zemřela.[4] Jeho druhou manželkou se stala Markéta Meklenburská, dcera Jindřicha Meklenbursko-Zvěřínského a Heleny Falcké.[2] Podle barokního historika Jana Sinapia byl váženým a dobrým knížetem.[5]

Potomci

  1. Anna (29. března 1539 – 19. března 1568)
  2. Salomena (5. dubna 1540 – 16. května 1567)
  3. Jindřich III. (1542–1587), minsterberský, olešnický a bernštatský kníže, ⚭ Magdaléna Mezeřícká z Lomnice
  4. Karel (*/† 1543)
  5. Jiří (1544–1556)
  6. Karel II. (15. dubna 1545 – 10. ledna 1617), minsterberský, olešnický a bernštatský kníže, slezský hejtman,
    ⚭ 1570 Kateřina Berková z Dubé (1553–1583)
    ⚭ 1585 Alžběta Magdaléna Lehnicko-Břežská (17. listopadu 1562 – 1. února 1630)
  7. Kateřina (4. března 1548 – 14. prosince 1579), ⚭ Jiří Berka z Dubé

Reference

  1. ↑ FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2. S. 177. Dále jen Poděbradové. 
  2. ↑ a b FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 101.
  3. ↑ Poděbradové, s. 171
  4. ↑ Poděbradové, s. 178
  5. ↑ Poděbradové, s. 181

Literatura

  • FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2. 
  • FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 95–106.
  • FUKALA, Radek. Slezsko - neznámá země Koruny české : knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. 
  • GLOGOWSKI, Stefan. Genealogia Podiebradów. Gliwice: Urzad Miasta i Gminy Ziebice ; Muzeum v Gliwicach, 1997. 156 s. (polsky) 
  • GLOGOWSKI, Stefan. Potomci krále Jiřího z Poděbrad : (Genealogie knížat z Minstrberka). Ostrava: Klub genealogů a heraldiků, 1989. 83 s. 

Externí odkazy

  • Rodokmen Poděbradů
Předchůdce:
Karel I. Minsterberský 		Znak z doby nástupu Minsterberský kníže
1536–1548 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jindřich III. Minsterberský
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech