James Chadwick
James Chadwick | |
---|---|
James Chadwick | |
Narození | 20. října 1891 Bollington, hrabství Cheshire, Anglie |
Úmrtí | 24. července 1974 (ve věku 82 let) Cambridge, hrabství Cambridgeshire, Anglie |
Alma mater | Manchesterská univerzita (od 1908) Univerzita v Cambridgi (od 1919) Gonville and Caius College Viktoriina univerzita v Manchesteru |
Povolání | jaderný fyzik, vysokoškolský učitel a fyzik |
Zaměstnavatelé | Manchesterská univerzita Liverpoolská univerzita Viktoriina univerzita v Manchesteru |
Ocenění | společník Královské společnosti (1927) Hughesova medaile (1932) Bakerian Lecture (1933) Nobelova cena za fyziku (1935) Knight Bachelor (1945) … více na Wikidatech |
Choť | Aileen Stewart-Brown |
Funkce | Master of Gonville and Caius College, Cambridge (1948–1958) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sir James Chadwick (20. října 1891 – 24. července 1974) byl britský fyzik. V roce 1935 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev neutronu.[1]
Život a vzdělání
James Chadwick se narodil 20. října 1891 v Bollingtonu v hrabství Cheshire v Anglii jako syn Johna Josepha Chadwicka a Anne Mary Knowles. Navštěvoval střední školu v Manchesteru a později studoval na univerzitě v Manchesteru a Cambridge. V roce 1913 odešel do Německa, kde pracoval s Hansem Geigerem na Technické univerzitě v Berlíně. V Německu byl až do konce 1. světové války internován.
Výzkum v Cambridge
Po válce se Chadwick vrátil do Cambridge, kde pracoval v Cavendishových laboratořích s Ernestem Rutherfordem na výzkumu vyzařování gama záření z radioaktivních materiálů. Studovali též transmutaci prvků při ostřelování částicemi alfa a podstatu jader atomů. V roce 1932 při ostřelování jader berylia alfa částicemi objevil částici v jádře, která byla nazvána neutron, protože neměla elektrický náboj. Na rozdíl od heliových jader (alfa částic), které mají kladný náboj a jsou proto odpuzovány elektrickými silami v okolí jádra, tato nová částice procházela touto elektrickou bariérou bez potíží. Chadwick tak připravil cestu pro štěpení jader a vznik atomové bomby. Za tento důležitý objev mu byla v roce 1932 udělena Hughes Medal Královské společnosti a následně v roce 1935 Nobelova cena za fyziku.[1] Později vyšlo najevo, že němečtí vědci objevili neutron ve stejnou dobu. Ale objevitel Hans Falkenhagen se obával zveřejnění svých výzkumů. Když se Chadwick dozvěděl o Falkenhagenovu objevu, nabídl mu, že se o Nobelovu cenu podělí. Falkenhagen ale skromně odmítl.
Chadwickův objev umožnil tvorbu prvků těžších než uran. Jeho objev částečně inspiroval Enrica Fermiho k objevu jaderné reakce způsobené pomalými neutrony a přivedl Otto Hahna a Fritze Strassmanna k objevu jaderného štěpení, který spustil vývoj atomové bomby.
Vývoj atomové bomby
V roce 1935 se Chadwick stal profesorem fyziky na Liverpoolské univerzitě. V roce 1940 následkem Frisch-Peiersova memoranda o provedení atomové bomby byl jmenován do komise MAUD, která zkoumala možnosti vytvoření atomové bomby. Jako člen Tizardovy komise navštívil v roce 1940 Severní Ameriku. Po návratu do Anglie v listopadu 1940, došel k závěru, že nic z tohoto výzkumu by nemělo být publikováno před skončením války. V prosinci 1940 Franz Simon dokončil svou práci, na žádost komise MAUD, o dělení izotopů se závěrem, že je uskutečnitelná. Jeho práce obsahovala odhad nákladů a technické návody pro uranové obohacovací zařízení. James Chadwick později napsal, že si tehdy „uvědomil, že nukleární bomba není nejen možná, ale nevyhnutelná.“ Krátce poté se Chadwick zúčastnil projektu Manhattan v USA, který vyvinul atomové bomby svržené na Hirošimu a Nagasaki. Za svoje služby byl Chadwick v roce 1945 pasován na rytíře.
Návrat do Cambridge
Po skončení války se Chadwick vrátil do Liverpoolu a zúčastnil se budování britského jaderného programu. Mimo to vybudoval synchrotron na tamější univerzitě a měl velkou účast na britském rozhodnutí k účasti při vybudování centra evropského jaderného výzkumu CERNu. Od roku 1948 byl Chadwick jmenován ředitelem kolejí Gonville a Caius university v Cambridge. V roce 1958 se stáhl z universitního života a žil několik let v Liverpoolu, než se v roce 1969 v usadil Cambridge, kde 24. června 1974 ve věku 84 let zemřel.
Odkazy
Reference
- ↑ a b The Nobel Prize in Physics 1935. NobelPrize.org [online]. [cit. 2024-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2
- Anglická verze na Wikipedii
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu James Chadwick na Wikimedia Commons
- Chadwick's article in Nature (May 10, 1932: „The Existence of a Neutron“)
- Another letter (3 months earlier) from Chadwick to Nature
- Annotated bibliography for Chadwick from the Alsos Digital Library for Nuclear Issues
- Nobel prize Website entry
- Description of Chadwick papers held by Churchill Archives Centre, Cambridge
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Projekt Manhattan | |
---|---|
Celkový přehled |
|
Klíčová místa (zařízení) | |
Klíčové osoby | |
Bomby (Letadla) | |
Muzea/památky | |
Film/knihy | |
Ostatní |
Hughesova medaile | |
---|---|
1902 Joseph John Thomson • 1903 Johann Wilhelm Hittorf • 1904 Joseph Swan • 1905 Augusto Righi • 1906 Hertha Ayrton • 1907 Ernest Howard Griffiths • 1908 Eugen Goldstein • 1909 Richard Glazebrook • 1910 John Ambrose Fleming • 1911 Charles Wilson • 1912 William Duddell • 1913 Alexander Graham Bell • 1914 John Sealy Townsend • 1915 Paul Langevin • 1916 Elihu Thomson • 1917 Charles Barkla • 1918 Irving Langmuir • 1919 Charles Chree • 1920 Owen Richardson • 1921 Niels Bohr • 1922 Francis William Aston • 1923 Robert Millikan • 1924 Neudělena • 1925 Frank Edward Smith • 1926 Henry Jackson • 1927 William Coolidge • 1928 Maurice de Broglie • 1929 Hans Geiger • 1930 Chandrasekhara Venkata Raman • 1931 William Lawrence Bragg • 1932 James Chadwick • 1933 Edward Victor Appleton • 1934 Manne Siegbahn • 1935 Clinton Davisson • 1936 Walter H. Schottky • 1937 Ernest Lawrence • 1938 John Cockcroft a Ernest Walton • 1939 George Paget Thomson • 1940 Arthur Compton • 1941 Nevill Mott • 1942 Enrico Fermi • 1943 Mark Oliphant • 1944 George Finch • 1945 Basil Schonland • 1946 John Randall • 1947 Frédéric Joliot • 1948 Robert Watson-Watt • 1949 Cecil Powell • 1950 Max Born • 1951 Hendrik Kramers • 1952 Philip Dee • 1953 Edward Bullard • 1954 Martin Ryle • 1955 Harrie Massey • 1956 Frederick Lindemann • 1957 Joseph Proudman • 1958 Edward da Costa Andrade • 1959 Brian Pippard • 1960 Joseph Pawsey • 1961 Alan Cottrell • 1962 Brebis Bleaney • 1963 Frederic Williams • 1964 Abdus Salam • 1965 Denys Wilkinson • 1966 Nicholas Kemmer • 1967 Kurt Mendelssohn • 1968 Freeman Dyson • 1969 Nicholas Kurti • 1970 David Bates • 1971 Robert Hanbury Brown • 1972 Brian David Josephson • 1973 Peter Hirsch • 1974 Peter Fowler • 1975 Richard Dalitz • 1976 Stephen Hawking • 1977 Antony Hewish • 1978 William Cochran • 1979 Robert Joseph Paton Williams • 1980 Francis Farley • 1981 Peter Higgs a Tom Kibble • 1982 Drummond Matthews a Frederick Vine • 1983 John Clive Ward • 1984 Roy Kerr • 1985 Tony Skyrme • 1986 M. M. Woolfson • 1987 Michael Pepper • 1988 Archibald Howie a M. J. Whelan • 1989 John Stewart Bell • 1990 Thomas George Cowling • 1991 Philip Moon • 1992 Michael Seaton • 1993 George Isaak • 1994 Robert Chambers • 1995 David Shoenberg • 1996 Amyand Buckingham • 1997 Andrew Lang • 1998 Raymond Hide • 1999 Alexander Boksenberg • 2000 Chintamani Rao • 2001 John Pethica • 2002 Alexander Dalgarno • 2003 Peter Edwards • 2004 John Clarke • 2005 Keith Moffatt • 2006 Michael Kelly • 2007 Artur Ekert • 2008 Michele Dougherty • 2010 Andre Geim • 2011 Matthew Rosseinsky • 2013 Henning Sirringhaus • 2015 George Efstathiou • 2017 Peter Bruce • 2018 James Durrant • 2019 Andrew Ian Cooper |