Františka Jirousová

Františka Jirousová
Narození22. března 1980 (44 let)
Stará Říše
Povoláníspisovatelka, knižní redaktorka
Období2000–současnost
OceněníCena Jiřího Ortena
RodičeIvan Martin Jirous a Juliana Jirousová
Příbuzní
  • Ivan Martin Jirous otec
  • Otto Maria Stritzko děd
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Františka Jirousová (* 22. března 1980) je česká spisovatelka a knižní redaktorka. Je dcerou básníka Ivana Martina Jirouse a malířky Juliany Jirousové rozené Stritzkové, dcery Otty Stritzka.

Život

Vystudovala pražskou Policejní akademii (2001, obor bezpečnostně-právní studia) a filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (2009). V roce 2017 ukončila doktorské studium filosofie na FF UK obhajobou dizertační práce Evoluce jako cesta k Bohu v díle Teilharda de Chardin. Pracovala jako archivářka v knihovně samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti. Od roku 2015 pracuje jako nakladatelská redaktorka a korektorka odborné literatury, především pro nakladatelství Karolinum.

V roce 2000 získala 2. cenu Knižního klubu v soutěži nepublikovaných spisovatelů za román Velmi vzdálený oheň, ten byl později téhož roku vydán. V roce 2011 byla za román Vyhnanci oceněna cenou Jiřího Ortena[1] udělované spisovatelům do 30 let.

Spolu se spisovatelkou Janou Bauerovou založila v roce 2004 literární skupinu Katolická dekadence. Je předsedkyní občanského sdružení Statek uProstřed (bývalý Magorův statek), které usiluje o rekonstrukci Jirousovy usedlosti v Prostředním Vydří. V roce 2020 založila společně s Martinou Lukáškovou Českou společnost Teilharda de Chardin, jejímž cílem je přeložit a vydat Teilhardovy spisy.

Dílo

  • Velmi vzdálený oheň (román, 2000) ISBN 80-242-0482-7
  • Vyhnanci (román, 2010) ISBN 978-80-87409-06-0
  • Evoluce jako cesta k Bohu v díle Teilharda de Chardin, Filosofie dnes č. 1, 2012 (4), http://filosofiednes.ff.uhk.cz/index.php/hen/article/view/84/0
  • Proces Personalizace v díle Teilharda de Chardin, Reflexe č. 45, 2013, http://www.reflexe.cz/proces-personalizace-v-dile-teilharda-de-chardin/
  • Teilhard de Chardinʼs Theory of Spiritual Evolution, The Teilhard Studies č. 70, 2015, http://teilharddechardin.org/index.php/teilhard-studies
  • Pojem komplexity v díle Teilharda de Chardin, Filosofie dnes č. 1, 2016 (8), http://filosofiednes.ff.uhk.cz/index.php/hen/article/view/215
  • Pojetí utrpení a zla v evoluční teorii Teilharda de Chardin, Reflexe č. 51, 2016, http://karolinum.cz/ink2_stat/index.jsp?include=AUC_clanek&id=3663&id=5865&casopis=1441&zalozka=1&predkl=0
  • Mága (spoluautorka Jana M. Bauerová), Praha: Kalich, 2018. ISBN 978-80-7017-257-5
  • Evoluce jako cesta k Bohu v díle Teilharda de Chardin, Praha: Malvern, 2020. ISBN 978-80-7530-281-6
  • Klan Mušíka Překydů, Praha: Malvern, 2022

Reference

  1. ↑ http://kultura.idnes.cz/cerstvou-drzitelkou-ortenovy-ceny-je-frantiska-jirousova-poj-/literatura.aspx?c=A110513_104944_literatura_ob

Externí odkazy

  • Web spolku Statek uProstřed a osobní blog www.statek-uprostred.cz
  • Osoba Františka Jirousová ve Wikicitátech
  • Archiv stránek Katolické dekadence
  • Stránky spolku Statek uProstřed (bývalý Magorův statek) http://www.statek-uprostred.cz
  • Sdružení hodlá zachránit Magorův statek a proměnit ho na památník
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Laureáti Ceny Jiřího Ortena
Zuzana Brabcová (1987) • Martin Milan Šimečka (1988) • Petr Placák (1989) • Tereza Boučková (1990) • Vít Kremlička (1991) • Jaroslav Pížl (1992) • Michal Viewegh (1993) • Jaromír Typlt (1994) • Petr Borkovec (1995) • Božena Správcová (1996) • Jan Jandourek (1997) • Bogdan Trojak (1998) • Pavel Brycz (1999) • Věra Rosí (2000) • Martin Langer (2002) • Radek Malý (2003) • Marie Šťastná (2004) • Kateřina Kováčová (2005) • Marek Šindelka (2006) • Petra Hůlová (2007) • Petra Soukupová (2008) • Jana Šrámková (2009) • Jan Těsnohlídek (2010) • Františka Jirousová (2011) • Vratislav Maňák (2012) • Ondřej Buddeus (2013) • Ondřej Hanus (2014) • Alžběta Stančáková (2015) • Sára Vybíralová (2016) • Zuzana Kultánová (2017) • Ondřej Macl (2018) • Anna Cima (2019) • Hana Lehečková (2020) • Šimon Leitgeb (2021) • Vojtěch Vacek (2022)
Autoritní data Editovat na Wikidatech