Dehydrohalogenace

Dehalogenace za vzniku alkenu

Dehydrohalogenace je chemická reakce, při níž se ze substrátu odštěpuje molekula halogenovodíku. Nejčastěji se dává do souvislosti s přípravou alkenů, ale má i jiná využití.

Dehydrohalogenace alkylhalogenidů

Nejčastějšími substráty dehalogenačních reakcí jsou alkylhalogenidy. Příslušný alkylhalogenid musí mít možnost vytvořit alken, reakce tedy neprobíhá u methyl-, benzyl- a arylhalogenidů. Chlorbenzen při reakci se silnou zásadou vytváří fenol, přičemž vzniká benzyn jako meziprodukt.

Reakce se zásadou

Za přítomnosti silné zásady se řada alkylhalogenidů přeměňuje na odpovídající alken; tato reakce patří mezi eliminační reakce, konkrétně jde o β-eliminaci. Regioselektivitu lze předpovídat pomocí Zajcevova pravidla. Níže je zobrazeno několik příkladů těchto reakcí:

CH 3 β α CH 2 Cl Chlorethan + KOH   CH 2 = CH 2 Ethen + KCl + H 2 O CH 3 CH 2 CH 2 Cl 1 chlorpropan + KOH   CH 3 CH = CH 2 Propen + KCl + H 2 O CH 3 CHCl CH 3 2 chloropropan + KOH   CH 3 CH = CH 2 Propen + KCl + H 2 O {\displaystyle {\begin{aligned}{\ce {{\underset {Chlorethan}{^{\beta}CH3-^{\alpha}CH2Cl}}+ KOH}}\ &{\ce {-> {\underset {Ethen}{CH2=CH2}}+ {KCl}+ H2O}}\\{\ce {{\underset {1-chlorpropan}{CH3-CH2-CH2Cl}}+ KOH}}\ &{\ce {-> {\underset {Propen}{CH3-CH=CH2}}+ {KCl}+ H2O}}\\{\ce {{\underset {2-chloropropan}{CH3-CHCl-CH3}}+ KOH}}\ &{\ce {-> {\underset {Propen}{CH3-CH=CH2}}+ {KCl}+ H2O}}\end{aligned}}}

Zde chlorethan reaguje s roztokem hydroxidu draselného v ethanolu, přičemž vzniká ethen. Z 1-chlorpropanu a 2-chlorpropanu vzniká propen.

Reakce alkylhalogenidu s hydroxidem může probíhat společně s SN2 nukleofilní substitucí OH; alkoholy jsou ovšem menšinovými produkty. Při dehydrohalognacích se často používají silné zásady jako je terc-butoxid draselný ([CH3]3CO K+).

Tepelné štěpení

V průmyslu se dehydrohalogenace pomocí silných zásad nevyužívají. Místo toho se využívají tepelné dehydrohalogenační reakce; příkladem může být výroba vinylchloridu z 1,2-dichlorethanu:[1]

CH2Cl-CH2Cl → CH2=CHCl + HCl

Vzniklý HCl lze znovu využít při oxychloraci.

Tepelné defluorace se provádějí za účelem přípravy fluoralkenů a hydrofluoralkenů. Příkladem je příprava 1,2,3,3,3-pentafluorpropenu z 1,1,2,3,3,3-hexafluorpropanu:

CF2HCH(F)CF3 → CHF=C(F)CF3 + HF

Ostatní příklady

Výroba epoxidů

Chlorhydriny, sloučeniny s obecným vzorcem R(HO)CH-CH(Cl)R', podléhají dehydrochloraci za vzniku epoxidů. Tato reakce se průmyslově využívá k výrobě propylenoxidu, kterého se získá několik milionů tun ročně z propylenchlorhydrinu.[2]

CH3CH(OH)CH2Cl + KOH → CH3C2H3O + H2O + KCl

Příprava isokyanidů

Karbylaminová reakce používaná při syntéze isokyanidů reakcí chloroformu s primárními aminy zahrnuje tři dehydrohalogenace. Při první z nich vzniká dichlorkarben:

KOH + CHCl3 → KCl + H2O + CCl2

Další dvě dehydrohalogenace probíhají, stejně jako první, v zásaditém prostředí, a právě při nich se vytvoří isokyanid.[3]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dehydrohalogenation na anglické Wikipedii.

  1. M. Rossberg et al. "Chlorinated Hydrocarbons" in Ullmann’s Encyclopedia of Industrial Chemistry, 2006, Wiley-VCH, Weinheim. DOI:10.1002/14356007.a06_233.pub2Je zde použita šablona {{DOI}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  2. Nijhuis, T. Alexander; Makkee, Michiel; Moulijn, Jacob A.; Weckhuysen, Bert M. "The Production of Propene Oxide: Catalytic Processes and Recent Developments" Industrial & Engineering Chemistry Research 2006, volume 45, 3447-3459. DOI:10.1021/ie0513090Je zde použita šablona {{DOI}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. G. W. Gokel; R. P. Widera; W. P. Weber. Phase-transfer Hofmann carbylamine reaction: tert-butyl isocyanide. Org. Synth.. 1988, s. 232. DOI 10.15227/orgsyn.055.0096. 
Autoritní data Editovat na Wikidatech