Branko Mikulić

Branko Mikulić
Předseda Svazové výkonné rady SFRJ (de facto premiér)
Ve funkci: 15. května 1986 – 20. března 1989
Předchůdce	Milka Planinc
Nástupce	Ante Marković
Předseda Předsednictva SR Bosny a Hercegoviny
Ve funkci: 26. dubna 1982 – 26. dubna 1983
Předchůdce	Raif Dizdarević
Nástupce	Milanko Renovica
Předseda výkonné rady SR Bosny a Hercegoviny (de facto premiér)
Ve funkci: 1967 – 1969
Předchůdce	Rudi Kolak
Nástupce	Dragutin Kosovac
Stranická příslušnost
Členství	Svaz komunistů Jugoslávie
Narození	10. června 1928  Konjic, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Úmrtí	12. dubna 1994 (ve věku 65 let)  Sarajevo, Bosna a Hercegovina
Příčina úmrtí	rakovina plic
Profese	politik, politický komisař a ekonom
Ocenění	Olympijský řád Order "For Merit to the People" with silver star Řád bratrství a jednoty
Commons	Branko Mikulić
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Branko Mikulić (v srbské cyrilici Бранко Микулић, 10. června 1928, Bugojno – 12. dubna 1994, Sarajevo) byl jugoslávský komunistický politik původem z Bosny a Hercegoviny. Mezi lety 1986 až 1989 byl předsedou Svazové výkonné rady (de facto vlády). Kromě toho zastával celou řadu jiných (převážně republikových) funkcí; byl například členem Předsednictva SFRJ.^[1]

Život

Mikulić se narodil poblíž města Gornji Vakuf v Bosně a Hercegovině v roce 1928 do chorvatské rodiny. Jeho otec byl bohatým sedlákem, člen Chorvatské rolnické strany. Mikulić vystudoval gymnázium v Bugojnu a v roce 1943 se přidal k partyzánům. Jeho otec byl zástupcem na zemském antifašistickém zasedání Bosny a Hercegoviny (ZAVNOBiH). Po skončení války pokračoval Mikulić ve studiu ekonomie na záhřebské univerzitě.

Po dokončení studií se vrátil zpět do Bosny, kde se chtěl věnovat politice. Působil nejprve v Bugojnu. V roce 1965 se stal sekretářem Ústředního výboru bosenských komunistů. Za jeho předsedu byl zvolen hned příští rok. Mikulić byl představitelem stejné generace politiků, jako např. Hamdija Pozderac, či Džemal Bijedić.

V letech 1967–1969 byl předsedou bosenské Výkonné rady, de facto předsedou republikové vlády.

Mikulić se stal členem předsednictva (a později jeho předsedou) Bosny a Hercegoviny v době, kdy se v Sarajevu konaly olympijské hry. 80. léta byla právě pro celou Bosnu obdobím ekonomického růstu a rozvoje, ačkoliv vyplynula na povrch také i celá řada skandálů (Neum, Kecmanović, Agrokomerc).

Mezi lety 1986–1989 byl předsedou Svazové výkonné rady (de facto vlády). Do funkce se dostal v době, kdy bylo jugoslávské hospodářství na sestupné tendenci a bylo nezbytné provést řadu kroků, které by ekonomiku restrukturalizovaly. V zemi se rovněž postupně zhoršovaly mezietnické vztahy. Přestože byl Mikulić očekáván jako svazový premiér s velkými nadějemi, měl i nemálo kritiků, především ve Slovinsku. Mikulićova ekonomická politika nakonec nebyla úspěšná; za jeho vlády klesla kupní síla dináru a rovněž se dramaticky zvýšil zahraniční dluh (až na 21 miliard dolarů). Jeho vláda byla jedinou v dějinách SFRJ, která byla donucena k rezignaci. V březnu 1989 tak Mikuliće nahradil ve funkci neortodoxní ekonom Ante Marković.

Zemřel v roce 1994 během obléhání Sarajeva.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Branko Mikulić na Wikimedia Commons

Předsedové Předsednictva Bosny a Hercegoviny
Předsedové ZAVNOBiH (1943–1945)	Vojislav Kecmanović (1943–1945)
Předsedové Prezídia Lidového shromáždění Bosny a Hercegoviny (1945–1953)	Vojislav Kecmanović (1945–1946) Đuro Pucar (1946–1948) Vlado Šegrt (1948–1953)
Předsedové Lidového shromáždění Bosny a Hercegoviny (1953–1974)	Đuro Pucar (1953–1963) Ratomir Dugonjić (1963–1967) Džemal Bijedić (1967–1971) Hamdija Pozderac (1971–1974)
Předsedové Předsednictva Socialistické republiky Bosny a Hercegoviny (1974–1992)	Ratomir Dugonjić (1974–1978) Raif Dizdarević (1978–1982) Branko Mikulić (1982–1983) Milanko Renovica (1983–1985) Munir Mesihović (1985–1987) Mato Andrić (1987–1988) Nikola Filipović (1988–1989) Obrad Piljak (1989–1990) Alija Izetbegović (1990–1992)
Předseda Předsednictva Republiky Bosny a Hercegoviny (1992–1996)	Alija Izetbegović (1992–1996)
Předsedové Předsednictva Bosny a Hercegoviny (od 1996)	Alija Izetbegović (1996–1998) Živko Radišić (1998–1999) Ante Jelavić (1999–2000) Alija Izetbegović (2000) Živko Radišić (2000–2001) Jozo Križanović (2001–2002) Beriz Belkić (2002) Mirko Šarović (2002–2003) Borislav Paravac (2003) Dragan Čović (2003–2004) Sulejman Tihić (2004) Borislav Paravac (2004–2005) Ivo Miro Jović (2005–2006) Sulejman Tihić (2006) Nebojša Radmanović (2006–2007) Željko Komšić (2007–2008) Haris Silajdžić (2008) Nebojša Radmanović (2008–2009) Željko Komšić (2009–2010) Haris Silajdžić (2010) Nebojša Radmanović (2010–2011) Željko Komšić (2011–2012) Bakir Izetbegović (2012) Nebojša Radmanović (2012–2013) Željko Komšić (2013–2014) Bakir Izetbegović (2014) Mladen Ivanić (2014–2015) Dragan Čović (2015–2016) Bakir Izetbegović (2016) Mladen Ivanić (2016–2017) Dragan Čović (2017–2018) Bakir Izetbegović (2018) Milorad Dodik (2018–2019) Željko Komšić (2019–2020)

Politické funkce

Předsednictvo SFRJ 1984–1989 SR Bosna a Hercegovina Branko Mikulić (1984–1986) • Hamdija Pozderac (1986–1987) • Raif Dizdarević (1987–1989) SR Černá Hora Veselin Đuranović (1984–1989) SR Chorvatsko Josip Vrhovec (1984–1989) SR Makedonie Lazar Mojsov (1984–1989) SR Slovinsko Stane Dolanc (1984–1989) SR Srbsko Nikola Ljubičić (1984–1989) SAO Kosovo Sinan Hasani (1984–1989) SAO Vojvodina Radovan Vlajković (1984–1989) Svaz komunistů Jugoslávie Ali Shukri (1984–1985) • Vidoje Žarković (1985–1986) • Milanko Renovica (1986–1987) • Boško Krunić (1987–1988) • Stipe Šuvar (1988) Premiéři DFJ, FNRJ a SFRJ 1945–1991 Josip Broz Tito • Petar Stambolić • Mika Špiljak • Mitja Ribičič • Džemal Bijedić • Veselin Đuranović • Milka Planincová • Branko Mikulić • Ante Marković 1991–1992 Aleksandar Mitrović